Salon vín
Je půlka ledna. Letos o měsíc dříve než loni. Všichni čekáme na výsledky. Kdo bude v TOP 100? Jak to komise hodnotila? Bude to rok „sladký“ nebo „suchý“? Při tom čekání si vždy vzpomenu na zkouškové, kdy jsme sami čekali na výsledky písemných testů vyvěšených na nástěnkách kateder. Přiznám se, že teď jsem méně nervózní. Ale stejně jsem zvědav, kdo z mých favoritů uspěje, zda se mé odhady z podzimu vyplní.
Je půlka ledna. Je tu Salon. Salon s velkým S. Ottův slovník naučný definuje salon mimo jiné takto: „Salonem slove též společnost, jež do salonu (větší, vší elegancí vypravený pokoj při bytě – předcházející definice Ottova) jistého dochází v stanovené dni k zábavě literární, aesthetické, hudební. V Paříži jmenují salonem výroč. výstavu uměleckou, jež bývala v Louvru.“ Co tedy hledá Salon na Moravě? Coby, patří sem jako k zimě sníh. Jedná se totiž o salon vín, Salon vín České republiky.
Vraťme se však o měsíc zpátky. Je prosinec. Nejlepší someliéři vinařských vysokých škol, Národního vinařského centra a vůbec významní vinařští profesionálové se scházejí v prostorách připravených pro degustaci, takových salonech, aby z několika stovek vzorků vybrali 100 nejlepších, které se objeví na „výstavě“ nejlepších vín vypěstovaných a vyrobených v České republice v podzemí valtického zámku. Dvoukolová degustace vybírá nejlepší z nejlepších. Není určeno kolik má být bílých, červených, rosé, suchých či sladkých. Nejsou ani určené kvóty pro Čechy a Moravu. Netrpělivé očekávání je na místě.
Na podzim jsme měli možnost ochutnat vítěze jednotlivých předkol organizovaných v každé z moravských podoblastí (a také na jednom předkolu českém). Pokud člověk ještě má u sebe zápisky, hledá v ohlášených výsledcích své favority.
ANO! Je tam! To byl ten Sauvignon z Mikrosvínu, kombinující typickou angreštovost s tóny hluchavky a bezu. Znovín uspěl se šobeským Rýňákem s lipovinkou, květinovými tóny a lehkým zbytkovým cukrem. Château Valtice se prosadilo se svou svěží a lehkou rulandou bílou. Ta byla fajn. A z červených vavřinec od Musila.
Někdy však člověk hledá marně. Jakto, že nevidím žádné víno z Moravína, třeba ten zajímavý Müller? Kde jsou veltlíny z Waldbergu nebo od Pialka a Jägra. Michlovský tam má tu převoněnou rulandu šedou. Proč tam nemá hibernal? Proč tam jsou vinaři, kteří se mnohdy umístili v podoblastních kolech relativně nízko. Jak to ti chlapi vybírali? Člověk si připadá jako na fotbalovém zápase...
A jak to po těch několika měsících chutná? Proč se v TOP 100 objevila vína, která mě nezaujala? Není nic jednoduššího než vyrazit do Valtic, kde jsou nejlepší vína České republiky pro daný rok uložena. Salon se otevírá už v sobotu 30. ledna a nabízí volné i řízené degustace. Tak vzhůru do porovnávání.
Je půlka února. Všichni čekáme na výsledky. Kdo bude v TOP 100? Jak to komise hodnotila? Bude to rok „sladký“ nebo „suchý“? Při tom čekání si vždy vzpomenu na zkouškové, kdy jsme sami čekali na výsledky písemných testů vyvěšených na nástěnkách kateder. Přiznám se, že teď jsem méně nervózní. Ale stejně jsem zvědav, kdo z mých favoritů uspěje, zda se mé odhady z podzimu vyplní.
Je půlka února. Je tu Salon. Salon s velkým S. Ottův slovník naučný definuje salon mimo jiné takto: „Salonem slove též společnost, jež do salonu (větší, vší elegancí vypravený pokoj při bytě – předcházející definice Ottova) jistého dochází v stanovené dni k zábavě literární, aesthetické, hudební. V Paříži jmenují salonem výroč. výstavu uměleckou, jež bývala v Louvru.“ Co tedy hledá Salon na Moravě? Coby, patří sem jako k zimě sníh. Jedná se totiž o salon vín, Salon vín České republiky.
Vraťme se však o měsíc zpátky. Je leden. Nejlepší someliéři vinařských vysokých škol, Národního vinařského centra a vůbec významní vinařští profesionálové se scházejí v prostorách připravených pro degustaci, takových salonech, aby z několika stovek vzorků vybrali 100 nejlepších, které se objeví na „výstavě“ nejlepších vín vypěstovaných a vyrobených v České republice v podzemí valtického zámku. Dvoukolová degustace vybírá nejlepší z nejlepších. Není určeno kolik má být bílých, červených, rosé, suchých či sladkých. Nejsou ani určené kvóty pro Čechy a Moravu. Netrpělivé očekávání je na místě.
Na podzim jsme měli možnost ochutnat vítěze jednotlivých předkol organizovaných v každé z moravských podoblastí (a také na jednom předkolu českém). Pokud člověk ještě má u sebe zápisky, hledá v ohlášených výsledcích své favority.
ANO! Je tam! To byl již klasický Ryzlink vlašský z Vinařství Volařík, kombinující typickou mineralitu s ovocitostí. Michlovský uspěl s jakostním Müllerem Thurgau s vůní tropického ovoce a chutí červeného pomeranče. Košuti se opět prosadili se svým sylvánem a sladším Chardonnay. Z červených se umístil Laurot od Michlovského. To fakt bylo velice zajímavé, s tóny černého ovoce a dřevitosti.
Někdy však člověk hledá marně. Jakto, že nevidím žádné víno z Moravína? Kde je jejich "rýňák" nebo Müller? A kde je Hanzalův sauvignon? Místo něj se umístil od Trpělky a Oulehly. Proč tam jsou spíš velcí vinaři, kteří se mnohdy umístnili v podoblastních kolech relativně nízko. Jak to ti chlapi vybírali? Člověk si připadá jako na fotbalovém zápase...
A jak to po těch několika měsících chutná? Proč se v TOP 100 objevila vína, která mě nezaujala? Není nic jednoduššího než vyrazit do Valtic, kde jsou nejlepší vína České republiky pro daný rok uložena. Salon se otevírá už v sobotu 28. února a nabízí volné i řízené degustace. Tak vzhůru do porovnávání.
Je půlka února. Všichni čekáme na výsledky. Kdo bude v TOP 100? Jak to komise hodnotila? Bude to rok „sladký“ nebo „suchý“? Při tom čekání si vždy vzpomenu na zkouškové, kdy jsme sami čekali na výsledky písemných testů vyvěšených na nástěnkách kateder. Přiznám se, že teď jsem méně nervózní. Ale stejně jsem zvědav, kdo z mých favoritů uspěje, zda se mé odhady z podzimu vyplní.
Je půlka února. Je tu Salon. Salon s velkým S. Ottův slovník naučný definuje salon mimo jiné takto: „Salonem slove též společnost, jež do salonu (větší, vší elegancí vypravený pokoj při bytě – předcházející definice Ottova) jistého dochází v stanovené dni k zábavě literární, aesthetické, hudební. V Paříži jmenují salonem výroč. výstavu uměleckou, jež bývala v Louvru.“ Co tedy hledá Salon na Moravě? Coby, patří sem jako k zimě sníh. Jedná se totiž o salon vín, Salon vín České republiky.
Vraťme se však o měsíc zpátky. Je leden. Nejlepší someliéři vinařských vysokých škol, Národního vinařského centra a vůbec významní vinařští profesionálové se scházejí v prostorách připravených pro degustaci, takových salonech, aby z několika stovek vzorků vybrali 100 nejlepších, které se objeví na „výstavě“ nejlepších vín vypěstovaných a vyrobených v České republice v podzemí valtického zámku. Dvoukolová degustace vybírá nejlepší z nejlepších. Není určeno kolik má být bílých, červených, rosé, suchých či sladkých. Nejsou ani určené kvóty pro Čechy a Moravu. Netrpělivé očekávání je na místě.
Na podzim jsme měli možnost ochutnat vítěze jednotlivých předkol organizovaných v každé z moravských podoblastí (a také na jednom předkolu českém). Pokud člověk ještě má u sebe zápisky, hledá v ohlášených výsledcích své favority.
ANO! Je tam! To byl výborný Hibernal od Mokruši, kombinující typickou „rýňáckou ostrost“ a kyselinku se zbytkovým cukrem. A ten úžasný Sauvignon od MORAVÍNA s chutí bílých broskví s kapkou černého rybízu a taky ten příjemně sladký od Lahofera. A Znovín tu má svůj VOC „rýňák“, co mám rád, a taky ten lahfoferský se zbytkovým cukrem se dostal do stovky. Košuti se prosadili se svým netradičním ovocitým sylvánem a sladším Chardonnay. Z červených se umístilo André od Michlovského. To fakt bylo velice příjemné, takové až do povidel. Glosovi zabodovali svou extraktní „morávkou“. Však ji pan profesor Glos také vyšlechtil.
Někdy však člověk hledá marně. Jakto, že nevidím žádné rosé? Kde je „vlašák“ od Volaříka? Maňákův je sice taky dobrý, ale trať Železná je jen jedna. A kde je Rulandské bílé od Zapletala? Místo něj se umístilo Šabatovo. Jak to ti chlapi vybírali? Člověk si připadá jako na fotbalovém zápase...
A jak to po těch několika měsících chutná? Proč se v TOP 100 objevila vína, která mě nezaujala? Není nic jednoduššího než vyrazit do Valtic, kde jsou nejlepší vína České republiky pro daný rok uložena. Salon se otevírá vždy první březnovou sobotu a nabízí volné i řízené degustace. Tak vzhůru do porovnávání.